Svátek neboli jmeniny je den v roce, který patří určitému jménu. Slaví ho všichni, kdo toto jméno nosí. V katolické tradici jde o svátky svatých, jejichž jména nosíme.
Odkud jmeniny pocházejí
Zvyk vyrostl z křesťanského kalendáře svatých. První křesťané si mučedníky připomínali v den jejich smrti, až měl každý den v roce svého svatého. Rodiče začali dávat dětem jména po svatých a ve středověku už lidé slavili svátek svého patrona jako svůj vlastní den.
V pravoslavném světě se jmeniny dodnes slaví přáními a oslavami. Na protestantském severu získal zvyk světštější podobu. Do Švédska se dostal v 17. století a rozšířil se, když oficiální almanach začal v roce 1749 uvádět jména. Pozdější almanachy přidaly i jména, která nenosil žádný svatý, nejdříve jména z královské rodiny.
Svůj den mají i jména bez vlastního svatého: v Itálii a Řecku se slaví o svátku Všech svatých. V některých zemích, například ve Švédsku a v Lotyšsku, dodnes o nových jménech v kalendáři rozhoduje komise.
Kde se jmeniny slaví
Jmeniny se slaví v mnoha zemích, hlavně ve střední a východní Evropě a v pravoslavném světě. Na Slovensku, v Česku, v Maďarsku a v Polsku jsou známou příležitostí a v Polsku si jich mnoho starších lidí cení víc než narozenin. V Řecku můžou působit jako druhé narozeniny, někdy dokonce větší.
Široce se slaví také v Bulharsku, Rumunsku a Lotyšsku. V Rumunsku má téměř 1,5 milionu lidí svátek v jediný den: 8. listopadu, o svátku svatých Michaela a Gabriela.
Ve Švédsku, Norsku, Litvě, Německu, Francii, Itálii, Španělsku a Chorvatsku jmeniny znají, ale slaví je skromněji. Ve Francii je běžný krátký telefonát s přáním „bonne fête“, kdežto v Itálii mají obvykle větší váhu narozeniny.
Jak se jmeniny slaví
Zvyky se v jednotlivých zemích liší, ale jádrem každých jmenin jsou dobrá přání. V Řecku přicházejí přátelé bez pozvání s květinami, sladkostmi nebo vínem a kdo má svátek, má otevřený dům. Přeje se slovy „Chronia polla“: mnoho let.
V Maďarsku jsou klasickým dárkem květiny nebo láhev vína. V Česku se na svátek nosí sladkosti pro všechny a ostatní na oplátku přejí všechno nejlepší k svátku. Na Slovensku jsou běžné návštěvy a drobné dárky, například čokoláda nebo víno, a v Bulharsku přicházejí přání od rodiny, přátel i kolegů, často se slavnostním jídlem.
Pár zajímavostí
- Lotyšsko má jmeniny pro všechna jména, která nejsou v žádném kalendáři: 22. května.
- Ve Švédsku je šest dní bez jména. 1. leden zároveň slouží jako svátek pro každého, kdo své jméno v seznamu nenajde.
- Ve Švédsku se o jmeninách krále, královny a korunní princezny oficiálně vyvěšují vlajky.
- V Maďarsku slaví katolíci a kalvinisté některá jména v jiné dny.
- Papežův svátek je pro zaměstnance Vatikánu dnem volna.
Častá jména a jejich svátky
Některá z nejčastějších ženských a mužských jmen v sedmi zemích, každé se dnem svátku podle kalendáře dané země.
Slovensko
Ženy
- Mária
- Anna
- Zuzana
- Katarína
- Jana
Muži
- Peter
- Ján
- Jozef
- Martin
- Michal
Česko
Ženy
- Jana
- Marie
- Eva
- Hana
- Anna
Muži
- Jiří
- Jan
- Josef
- Pavel
- Martin
Maďarsko
Ženy
- Erzsébet
- Éva
- Ilona
- Anna
- Andrea
Muži
- József
- Gábor
- Attila
- Sándor
- Zsolt
Polsko
Ženy
- Ewa
- Barbara
- Aleksandra
- Jolanta
- Hanna
Muži
- Krzysztof
- Adam
- Mateusz
- Wojciech
- Mariusz
Francie
Ženy
- Nathalie
- Isabelle
- Sylvie
- Martine
- Christine
Muži
- Philippe
- Michel
- Alain
- Nicolas
- Christophe
Itálie
Ženy
- Anna
- Angela
- Giovanna
- Rita
- Paola
Muži
- Mario
- Angelo
- Bruno
- Giorgio
- Aldo
Švédsko
Ženy
- Anna
- Eva
- Maria
- Karin
- Sara
Muži
- Lars
- Mikael
- Anders
- Johan
- Erik
Už nikdy nezapomeň na svátek
Aplikace „Svátky“ ukáže, kdo má dnes svátek, připomene ti jména, na kterých ti záleží, a má kalendáře z mnoha zemí. Zdarma pro iOS a Android.