Co je svátek?

Každé jméno má v kalendáři svůj den.

Svátek neboli jmeniny je den v roce, který patří určitému jménu. Slaví ho všichni, kdo toto jméno nosí. V katolické tradici jde o svátky svatých, jejichž jména nosíme.

Odkud jmeniny pocházejí

Zvyk vyrostl z křesťanského kalendáře svatých. První křesťané si mučedníky připomínali v den jejich smrti, až měl každý den v roce svého svatého. Rodiče začali dávat dětem jména po svatých a ve středověku už lidé slavili svátek svého patrona jako svůj vlastní den.

V pravoslavném světě se jmeniny dodnes slaví přáními a oslavami. Na protestantském severu získal zvyk světštější podobu. Do Švédska se dostal v 17. století a rozšířil se, když oficiální almanach začal v roce 1749 uvádět jména. Pozdější almanachy přidaly i jména, která nenosil žádný svatý, nejdříve jména z královské rodiny.

Svůj den mají i jména bez vlastního svatého: v Itálii a Řecku se slaví o svátku Všech svatých. V některých zemích, například ve Švédsku a v Lotyšsku, dodnes o nových jménech v kalendáři rozhoduje komise.

Kde se jmeniny slaví

Jmeniny se slaví v mnoha zemích, hlavně ve střední a východní Evropě a v pravoslavném světě. Na Slovensku, v Česku, v Maďarsku a v Polsku jsou známou příležitostí a v Polsku si jich mnoho starších lidí cení víc než narozenin. V Řecku můžou působit jako druhé narozeniny, někdy dokonce větší.

Široce se slaví také v Bulharsku, Rumunsku a Lotyšsku. V Rumunsku má téměř 1,5 milionu lidí svátek v jediný den: 8. listopadu, o svátku svatých Michaela a Gabriela.

Ve Švédsku, Norsku, Litvě, Německu, Francii, Itálii, Španělsku a Chorvatsku jmeniny znají, ale slaví je skromněji. Ve Francii je běžný krátký telefonát s přáním „bonne fête“, kdežto v Itálii mají obvykle větší váhu narozeniny.

Jak se jmeniny slaví

Zvyky se v jednotlivých zemích liší, ale jádrem každých jmenin jsou dobrá přání. V Řecku přicházejí přátelé bez pozvání s květinami, sladkostmi nebo vínem a kdo má svátek, má otevřený dům. Přeje se slovy „Chronia polla“: mnoho let.

V Maďarsku jsou klasickým dárkem květiny nebo láhev vína. V Česku se na svátek nosí sladkosti pro všechny a ostatní na oplátku přejí všechno nejlepší k svátku. Na Slovensku jsou běžné návštěvy a drobné dárky, například čokoláda nebo víno, a v Bulharsku přicházejí přání od rodiny, přátel i kolegů, často se slavnostním jídlem.

Pár zajímavostí

  • Lotyšsko má jmeniny pro všechna jména, která nejsou v žádném kalendáři: 22. května.
  • Ve Švédsku je šest dní bez jména. 1. leden zároveň slouží jako svátek pro každého, kdo své jméno v seznamu nenajde.
  • Ve Švédsku se o jmeninách krále, královny a korunní princezny oficiálně vyvěšují vlajky.
  • V Maďarsku slaví katolíci a kalvinisté některá jména v jiné dny.
  • Papežův svátek je pro zaměstnance Vatikánu dnem volna.

Častá jména a jejich svátky

Některá z nejčastějších ženských a mužských jmen v sedmi zemích, každé se dnem svátku podle kalendáře dané země.

Slovensko

Ženy

  • Mária
  • Anna
  • Zuzana
  • Katarína
  • Jana

Muži

  • Peter
  • Ján
  • Jozef
  • Martin
  • Michal

Česko

Ženy

  • Jana
  • Marie
  • Eva
  • Hana
  • Anna

Muži

  • Jiří
  • Jan
  • Josef
  • Pavel
  • Martin

Maďarsko

Ženy

  • Erzsébet
  • Éva
  • Ilona
  • Anna
  • Andrea

Muži

  • József
  • Gábor
  • Attila
  • Sándor
  • Zsolt

Polsko

Ženy

  • Ewa
  • Barbara
  • Aleksandra
  • Jolanta
  • Hanna

Muži

  • Krzysztof
  • Adam
  • Mateusz
  • Wojciech
  • Mariusz

Francie

Ženy

  • Nathalie
  • Isabelle
  • Sylvie
  • Martine
  • Christine

Muži

  • Philippe
  • Michel
  • Alain
  • Nicolas
  • Christophe

Itálie

Ženy

  • Anna
  • Angela
  • Giovanna
  • Rita
  • Paola

Muži

  • Mario
  • Angelo
  • Bruno
  • Giorgio
  • Aldo

Švédsko

Ženy

  • Anna
  • Eva
  • Maria
  • Karin
  • Sara

Muži

  • Lars
  • Mikael
  • Anders
  • Johan
  • Erik

Už nikdy nezapomeň na svátek

Aplikace „Svátky“ ukáže, kdo má dnes svátek, připomene ti jména, na kterých ti záleží, a má kalendáře z mnoha zemí. Zdarma pro iOS a Android.